26.10.2021
|
Mám dělat KPR, CPR nebo KPCR?
Co přesně znamenají zkratky KPR, CPR a KPCR? Jaký je mezi nimi rozdíl? Co jednotlivá písmena označují? Mám tedy při KPR dělat něco jiného než při KPCR? A jak je to s tou CPR? Pokud již tušíte, že se jedná o označení resuscitace (doufám, že jste si tím zcela jistí), dozvíte se také, o co nám při resuscitaci primárně jde a jak to tyto zkratky vysvětlují.
|
KPR – zkratka pro kardio-pulmonální resuscitaci.
Kardio – výraz z řečtiny, označující srdce.
Pulmo – výraz z latiny, označující plíce.
Resuscitace – nejpřesnějším významem je znovuoživení (tedy uvedení do života něco, co bylo živé, ale teď není).
CPR – použito spíše ve světě (v angličtině). CPR je totéž co KPR.
KPCR – asi nejpřesnější výraz pro význam resuscitace. Zde nám přibylo písmenko „C“, které označuje Cerebrum – mozek.
KPCR = KARDIO-PULMO-CEREBRARNÍ RESUSCITACE = ZNOVUOŽIVENÍ SRDCE-PLIC-MOZKU.
Pro pochopení tohoto neobratného překladu si vysvětlíme základní funkci těchto tří orgánů.
MOZEK – o ten nám při resuscitace jde primárně. Mozek po několika minutách bez kyslíku odumírá a pak nastává mozková smrt. Potřebujeme tedy dostat kyslík do mozku.
PLÍCE – slouží k výměně plynů (O2 a CO2) mezi okolím a tělem. Skrz plíce tedy dostaneme kyslík do krevního oběhu. Pokud nám nefungují plíce, do krevního řečiště se nám nedostává žádný kyslík a pak logicky ani do mozku (o který jde prioritně).
SRDCE – velká svalová pumpa, která nám žene krev v cévách, a tak se může kyslík (který se dostal skrze plíce do krve) dostat k mozkovým buňkám.
Pokud nefunguje srdce, nefungují ani plíce a brzy odumře mozek. Při KPR/CPR/KPCR tedy primárně bojujeme o to, aby se dostal kyslík do mozku. Když nahradíme pumpu (srdce) nepřímou srdeční masáží, do mozku se ještě nějakou dobu dostává kyslík, který zůstal v cévách při posledním nadechnutí. Pokud při resuscitaci použijeme i umělé dýchání, dostaneme do krevního řečiště další kyslík a mozek tak nepoužívá jen ten zbytkový, který po čase dojde. Pro provedení umělého dýchání je však potřeba vše vyzkoušet na některém kurzu první pomoci (se zaměřením na praktický nácvik umělého dýchání), kde vychytáte všechny chyby, které by mohli být při opravdové resuscitaci fatální (zejména ztráta drahocenného času, který jste mohli využít pro nepřímou srdeční masáž).
Co přesně znamenají zkratky KPR, CPR a KPCR? Jaký je mezi nimi rozdíl? Co jednotlivá písmena označují? Mám tedy při KPR dělat něco jiného než při KPCR? A jak je to s tou CPR? Pokud již tušíte, že se jedná o označení resuscitace (doufám, že jste si tím zcela jistí), dozvíte se také, o co nám při resuscitaci primárně jde a jak to tyto zkratky vysvětlují.
KPR – zkratka pro kardio-pulmonální resuscitaci.
Kardio – výraz z řečtiny, označující srdce.
Pulmo – výraz z latiny, označující plíce.
Resuscitace – nejpřesnějším významem je znovuoživení (tedy uvedení do života něco, co bylo živé, ale teď není).
CPR – použito spíše ve světě (v angličtině). CPR je totéž co KPR.
KPCR – asi nejpřesnější výraz pro význam resuscitace. Zde nám přibylo písmenko „C“, které označuje Cerebrum – mozek.
KPCR = KARDIO-PULMO-CEREBRARNÍ RESUSCITACE = ZNOVUOŽIVENÍ SRDCE-PLIC-MOZKU.
Pro pochopení tohoto neobratného překladu si vysvětlíme základní funkci těchto tří orgánů.
MOZEK – o ten nám při resuscitace jde primárně. Mozek po několika minutách bez kyslíku odumírá a pak nastává mozková smrt. Potřebujeme tedy dostat kyslík do mozku.
PLÍCE – slouží k výměně plynů (O2 a CO2) mezi okolím a tělem. Skrz plíce tedy dostaneme kyslík do krevního oběhu. Pokud nám nefungují plíce, do krevního řečiště se nám nedostává žádný kyslík a pak logicky ani do mozku (o který jde prioritně).
SRDCE – velká svalová pumpa, která nám žene krev v cévách, a tak se může kyslík (který se dostal skrze plíce do krve) dostat k mozkovým buňkám.
Pokud nefunguje srdce, nefungují ani plíce a brzy odumře mozek. Při KPR/CPR/KPCR tedy primárně bojujeme o to, aby se dostal kyslík do mozku. Když nahradíme pumpu (srdce) nepřímou srdeční masáží, do mozku se ještě nějakou dobu dostává kyslík, který zůstal v cévách při posledním nadechnutí. Pokud při resuscitaci použijeme i umělé dýchání, dostaneme do krevního řečiště další kyslík a mozek tak nepoužívá jen ten zbytkový, který po čase dojde. Pro provedení umělého dýchání je však potřeba vše vyzkoušet na některém kurzu první pomoci (se zaměřením na praktický nácvik umělého dýchání), kde vychytáte všechny chyby, které by mohli být při opravdové resuscitaci fatální (zejména ztráta drahocenného času, který jste mohli využít pro nepřímou srdeční masáž).