11.1.2023
|
Resuscitace dítěte
Jaký je rozdíl mezi resuscitací dítěte a dospělého? Jak správně resuscitovat? Je potřeba při resuscitaci dítěte provádět dýchání? Nebo stačí pouze stlačovat hrudník? Kdy vlastně vyhodnocujeme, že resuscitujeme dítě? Kdy už se jedná o dospělého? Jaký použít poměr vdechů a srdeční masáže? Jaký dechový objem použít? Jak mám začít? Masáží srdce? Umělými vdechy? Voláním záchranky?
|
Jak se naučit resuscitovat dítě?
Nejlépe si vše vyzkoušet v kurzu první pomoci na figuríně a pod erudovaným dohledem školitele. Dobrá je taktéž jistá dávka stresu při nácviku. Teorii zde máme pouze pro to, abychom ji mohli aplikovat do praxe.
Kdy se jedná o dítě a kdy už o dospělého?
Zde bych šel cestou logiky a zdravého selského rozumu: když vidíte dítě, resuscitujte jako dítě. Když vidíte dospělého, resuscitujte jako dospělého. Počítání letokruhů není potřeba.
Jistou výjimkou je zde mimino – ale mimino snad poznáme.
Jak tedy začít:
Nereaguje – je v bezvědomí, nedýchá.
Pokud máme po ruce někoho dalšího, urgujeme ho, aby volal 155 a pouštíme se do dalších postupů.
Pokud nemáme nikoho po ruce, voláme 155 a pouštíme se do dalších postupů.
V případě, že se jedná o mimino a nemáme nikoho po ruce, 155 voláme až po jedné minutě (cca). Resuscitace má totiž v takovou chvíli prioritu.
Záchranku již máme zavolanou (nebo budeme volat za minutu) a jdeme na to:
Uvolníme dýchací cesty – pokud v nich něco je.
Záklon hlavy a předsunutí brady u dítěte ANO, u mimina NE.
A jdeme dýchat:
Proč dýchat? Ano dýchat – dokonce tím i začneme. U dětí je totiž velice vysoká pravděpodobnost, že příčinou zástavy srdeční je z dechového centra (když nedýchá – srdce po nějaké době nefunguje a obráceně). U dospělých je naopak vysoká pravděpodobnost, že příčinou je srdce (proto se primárně zaměřujeme na masáž srdeční).
Jak tedy dýchat:
To si musí člověk prostě vyzkoušet na modelu. Pro teorii je ale dobré vědět, že bychom měli použít správný objem vzduchu. V kurzech většinou ukazuji, co se stane, když se plně nadechnu, pak plně vydechnu do balónku. Vedle nafouknutého balónku pak ukazuji model mimina (pro srovnání). Dobré je také zajistit, aby vdechnutý vzduch dítě zase vydechlo. Nezapomeňte také na to, aby vám neprofukoval nosík.
A teď počty:
Začínáme 5-ti iniciačními (úvodními) vdechy. Už v tuto chvíli nám dítě častokrát naskočí. Připomíná vám to resuscitaci tonoucího? Ano zatím správně. Takže 5 vdechů máme a teď masáž. Pokud umíme masírovat dospělého, bude to pro nás snadnější. Dítě má menší hrudník, proto nebudeme stlačovat 4-6 cm, ale do jedné třetiny: poměrově to pak vychází jako u dospělého (4-6 cm je taktéž cca 1/3 hrudníku . Frekvence je 100-120/min tj skoro 2x za vteřinu.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
A takto celé dokola a dokola a nepřerušujeme.
Tak tedy: 5 vechů; 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení;
Nebo také: 5 vdechů a pak 15:2 15:2 15:2
Abychom měli srovnání:
Pokud dýcháme u dospělého 30:2
U dítěte (dýcháme vždy) 15:2
Proč tento rozdíl? U dítěte je potřebnější dýchání (kvůli zmíněné pravděpodobné příčině).
Souhrn:
1) 155 nebo 155 po minutě resuscitace u mimina
2) uvolnit dýchací cesty
3) 5 vdechů
4) 15 stlačení a 2 vdechy – 15:2 to celé dokola
Jaký je rozdíl mezi resuscitací dítěte a dospělého? Jak správně resuscitovat? Je potřeba při resuscitaci dítěte provádět dýchání? Nebo stačí pouze stlačovat hrudník? Kdy vlastně vyhodnocujeme, že resuscitujeme dítě? Kdy už se jedná o dospělého? Jaký použít poměr vdechů a srdeční masáže? Jaký dechový objem použít? Jak mám začít? Masáží srdce? Umělými vdechy? Voláním záchranky?
Jak se naučit resuscitovat dítě?
Nejlépe si vše vyzkoušet v kurzu první pomoci na figuríně a pod erudovaným dohledem školitele. Dobrá je taktéž jistá dávka stresu při nácviku. Teorii zde máme pouze pro to, abychom ji mohli aplikovat do praxe.
Kdy se jedná o dítě a kdy už o dospělého?
Zde bych šel cestou logiky a zdravého selského rozumu: když vidíte dítě, resuscitujte jako dítě. Když vidíte dospělého, resuscitujte jako dospělého. Počítání letokruhů není potřeba.
Jistou výjimkou je zde mimino – ale mimino snad poznáme.
Jak tedy začít:
Nereaguje – je v bezvědomí, nedýchá.
Pokud máme po ruce někoho dalšího, urgujeme ho, aby volal 155 a pouštíme se do dalších postupů.
Pokud nemáme nikoho po ruce, voláme 155 a pouštíme se do dalších postupů.
V případě, že se jedná o mimino a nemáme nikoho po ruce, 155 voláme až po jedné minutě (cca). Resuscitace má totiž v takovou chvíli prioritu.
Záchranku již máme zavolanou (nebo budeme volat za minutu) a jdeme na to:
Uvolníme dýchací cesty – pokud v nich něco je.
Záklon hlavy a předsunutí brady u dítěte ANO, u mimina NE.
A jdeme dýchat:
Proč dýchat? Ano dýchat – dokonce tím i začneme. U dětí je totiž velice vysoká pravděpodobnost, že příčinou zástavy srdeční je z dechového centra (když nedýchá – srdce po nějaké době nefunguje a obráceně). U dospělých je naopak vysoká pravděpodobnost, že příčinou je srdce (proto se primárně zaměřujeme na masáž srdeční).
Jak tedy dýchat:
To si musí člověk prostě vyzkoušet na modelu. Pro teorii je ale dobré vědět, že bychom měli použít správný objem vzduchu. V kurzech většinou ukazuji, co se stane, když se plně nadechnu, pak plně vydechnu do balónku. Vedle nafouknutého balónku pak ukazuji model mimina (pro srovnání). Dobré je také zajistit, aby vdechnutý vzduch dítě zase vydechlo. Nezapomeňte také na to, aby vám neprofukoval nosík.
A teď počty:
Začínáme 5-ti iniciačními (úvodními) vdechy. Už v tuto chvíli nám dítě častokrát naskočí. Připomíná vám to resuscitaci tonoucího? Ano zatím správně. Takže 5 vdechů máme a teď masáž. Pokud umíme masírovat dospělého, bude to pro nás snadnější. Dítě má menší hrudník, proto nebudeme stlačovat 4-6 cm, ale do jedné třetiny: poměrově to pak vychází jako u dospělého (4-6 cm je taktéž cca 1/3 hrudníku . Frekvence je 100-120/min tj skoro 2x za vteřinu.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
Po patnácti stlačeních dva vdechy. Po dvou vdeších patnáct stlačení.
A takto celé dokola a dokola a nepřerušujeme.
Tak tedy: 5 vechů; 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení; 2 vdechy 15 stlačení;
Nebo také: 5 vdechů a pak 15:2 15:2 15:2
Abychom měli srovnání:
Pokud dýcháme u dospělého 30:2
U dítěte (dýcháme vždy) 15:2
Proč tento rozdíl? U dítěte je potřebnější dýchání (kvůli zmíněné pravděpodobné příčině).
Souhrn:
1) 155 nebo 155 po minutě resuscitace u mimina
2) uvolnit dýchací cesty
3) 5 vdechů
4) 15 stlačení a 2 vdechy – 15:2 to celé dokola