18.8.2021
|
Základní postup resuscitace dospělého Co mám udělat teď a co potom? Mám nejdříve začít stlačovat hrudník? Zavolat 155? Zaklonit dotyčnému hlavu? Zkontrolovat vitální funkce? Přinést automatický externí defibrilátor? Poprosit kolemjdoucí o pomoc? Začít do resuscitovaného dýchat? Mám vůbec do resuscitovaného dýchat? Jak dlouho musím resuscitovat? |
Pokud je dotyčný v bezvědomí a nedýchá normálně (chrčení, lapavé nádechy a občasné mělké nadechnutí se nepočítá), je potřeba začít resuscitovat. Tato modelová situace počítá s tím, že pacient masivně nekrvácí – v opačném případě bychom nejprve zastavili krvácení. Je však potřeba dbát na vlastní bezpečnost (viz článek o bezpečnosti při poskytování první pomoci). V poloze na boku není kvalita dýchání moc dobře vidět, proto otáčíme nešťastníka na záda, kde vidíme, zdali se hrudník zvedá či nikoliv.
Na úvod dotyčnému zakloníme hlavu a mírně předsuneme dolní čelist. Tento zdánlivě banální manévr zprůchodňuje dýchací cesty, a tak se někdy stává, že v tuto chvíli pacient sám naskočí, aniž bychom museli zahájit srdeční masáž. Myslím, že omyl připínání jazyku svíracím špendlíkem k tváři je již z povědomosti laické veřejnosti dostatečně vymýcen, tak není potřeba se tím dále zabývat. Pro případ, že by mi někdo nevěřil, nosím na kurzy několik zavíracích špendlíků a kdo chce, může si to sám na sobě vyzkoušet. Zatím se nikdo takový nenašel, tak věřím, že záklon hlavy a předsunutí dolní čelisti vysvětluji dostatečně.
Jakmile mám zajištěnou vlastní bezpečnost, dotyčného na zádech a vidím, že nedýchá (ani po záklonu hlavy), ihned přivolám pomoc. Ideální variantou je, pokud jsou zachránci dva, přičemž jeden volá 155/použije aplikaci Záchranka a druhý začne s resuscitací. V tomto případě se neztrácí drahocenné vteřiny, ještě hůře minuty. Každou minutou totiž klesá šance na úspěch o deset procent. Trocha matematiky: jaká bude šance na úspěch po pěti/deseti promarněných minutách?
V této fázi také pošleme někoho (pokud lze) pro AED (automatický externí defibrilátor).
Nyní začíná nepřímá srdeční masáž. Klekneme si k resuscitovanému z boku, propleteme prsty (dlaň ruky na hřbet ruky), propneme paže v loktech, předkloníme se co nejvíce nad ležícího (tak, aby naše paže byly kolmo k pacientovu hrudníku) a stlačujeme frekvencí 100-120/min do hloubky 5-6 cm. Po každém stlačení je důležité hrudník také povolit. Místem stlačování je hrudní kost na spojnici prsních bradavek. Frekvenci stlačování lze dobře určit tím, že si v duchu zpíváte dříve oblíbené Rolničky nebo dnes populární Stayin´ Alive. Krom udržení rytmu to má výhodu, že tím docela dobře zaměstnáte hlavu a trochu se zklidníte. Dispečer linky 155 Vám do telefonu může pustit metronom a taktéž to dělá automaticky každý AED.
Nyní nadchází stěžejní otázka, zdali do pacienta dýchat či nedýchat? Často slýchám: „dříve se dýchalo, dnes už se nedýchá.“ Účastníci kurzů to říkají s takovou jistotou, jako by vědecké výzkumy ukázaly, že dýchání do nedýchajícího je zbytečné. To je omyl. Je to asi takto: dýchat je samozřejmě účinnější, ale …
Pokud jste neprošli kvalitním kurzem první pomoci a detailně si na figurínách dýchání nevyzkoušeli, budete zbytečně ztrácet čas a přerušovat srdeční masáž. Proto se zjednodušuje na pouhou srdeční masáž. Pokud jste kurzem první pomoci prošli, jistě znáte poměr stlačování a dýchání (30:2). Také se Vám asi nebude chtít dýchat úplně do každého. Lepší je tedy správně masírovat, než masáž zmatkovitě a zbytečně přerušovat kvůli úkonu, který neumíte. Nejlepší je umět i masírovat i dýchat. Např. při resuscitaci dětí se dýchá vždy, ale o tom si povíme v jiném článku.
Resuscitaci přeruším pouze ve třech případech:
1) Resuscitovaný se začne probouzet – pokud se probouzí, znamená to, že i dýchá. Když dýchá, tak funguje i krevní oběh.
2) Úplné vyčerpání zachránce/zachránců – pokud už nemůžete, tak nemůžete. Někdy to může být způsobené nesprávnou technikou resuscitace (používáte jiné svalové skupiny, než byste měli. To se stává zejména když nemáte propnuté ruce).
3) Příjezd záchranky – pokud Vás záchranáři vidí a mají se k Vám jak dostat, nepřerušujte srdeční masáž. Vyčkejte, než Vás záchranář aktivně vystřídá (nebojte, bude to hned, jak to bude možné).
Co mám udělat teď a co potom? Mám nejdříve začít stlačovat hrudník? Zavolat 155? Zaklonit dotyčnému hlavu? Zkontrolovat vitální funkce? Přinést automatický externí defibrilátor? Poprosit kolemjdoucí o pomoc? Začít do resuscitovaného dýchat? Mám vůbec do resuscitovaného dýchat? Jak dlouho musím resuscitovat?
Pokud je dotyčný v bezvědomí a nedýchá normálně (chrčení, lapavé nádechy a občasné mělké nadechnutí se nepočítá), je potřeba začít resuscitovat. Tato modelová situace počítá s tím, že pacient masivně nekrvácí – v opačném případě bychom nejprve zastavili krvácení. Je však potřeba dbát na vlastní bezpečnost (viz článek o bezpečnosti při poskytování první pomoci). V poloze na boku není kvalita dýchání moc dobře vidět, proto otáčíme nešťastníka na záda, kde vidíme, zdali se hrudník zvedá či nikoliv.
Na úvod dotyčnému zakloníme hlavu a mírně předsuneme dolní čelist. Tento zdánlivě banální manévr zprůchodňuje dýchací cesty, a tak se někdy stává, že v tuto chvíli pacient sám naskočí, aniž bychom museli zahájit srdeční masáž. Myslím, že omyl připínání jazyku svíracím špendlíkem k tváři je již z povědomosti laické veřejnosti dostatečně vymýcen, tak není potřeba se tím dále zabývat. Pro případ, že by mi někdo nevěřil, nosím na kurzy několik zavíracích špendlíků a kdo chce, může si to sám na sobě vyzkoušet. Zatím se nikdo takový nenašel, tak věřím, že záklon hlavy a předsunutí dolní čelisti vysvětluji dostatečně.
Jakmile mám zajištěnou vlastní bezpečnost, dotyčného na zádech a vidím, že nedýchá (ani po záklonu hlavy), ihned přivolám pomoc. Ideální variantou je, pokud jsou zachránci dva, přičemž jeden volá 155/použije aplikaci Záchranka a druhý začne s resuscitací. V tomto případě se neztrácí drahocenné vteřiny, ještě hůře minuty. Každou minutou totiž klesá šance na úspěch o deset procent. Trocha matematiky: jaká bude šance na úspěch po pěti/deseti promarněných minutách?
V této fázi také pošleme někoho (pokud lze) pro AED (automatický externí defibrilátor).
Nyní začíná nepřímá srdeční masáž. Klekneme si k resuscitovanému z boku, propleteme prsty (dlaň ruky na hřbet ruky), propneme paže v loktech, předkloníme se co nejvíce nad ležícího (tak, aby naše paže byly kolmo k pacientovu hrudníku) a stlačujeme frekvencí 100-120/min do hloubky 5-6 cm. Po každém stlačení je důležité hrudník také povolit. Místem stlačování je hrudní kost na spojnici prsních bradavek. Frekvenci stlačování lze dobře určit tím, že si v duchu zpíváte dříve oblíbené Rolničky nebo dnes populární Stayin´ Alive. Krom udržení rytmu to má výhodu, že tím docela dobře zaměstnáte hlavu a trochu se zklidníte. Dispečer linky 155 Vám do telefonu může pustit metronom a taktéž to dělá automaticky každý AED.
Nyní nadchází stěžejní otázka, zdali do pacienta dýchat či nedýchat? Často slýchám: „dříve se dýchalo, dnes už se nedýchá.“ Účastníci kurzů to říkají s takovou jistotou, jako by vědecké výzkumy ukázaly, že dýchání do nedýchajícího je zbytečné. To je omyl. Je to asi takto: dýchat je samozřejmě účinnější, ale …
Pokud jste neprošli kvalitním kurzem první pomoci a detailně si na figurínách dýchání nevyzkoušeli, budete zbytečně ztrácet čas a přerušovat srdeční masáž. Proto se zjednodušuje na pouhou srdeční masáž. Pokud jste kurzem první pomoci prošli, jistě znáte poměr stlačování a dýchání (30:2). Také se Vám asi nebude chtít dýchat úplně do každého. Lepší je tedy správně masírovat, než masáž zmatkovitě a zbytečně přerušovat kvůli úkonu, který neumíte. Nejlepší je umět i masírovat i dýchat. Např. při resuscitaci dětí se dýchá vždy, ale o tom si povíme v jiném článku.
Resuscitaci přeruším pouze ve třech případech:
1) Resuscitovaný se začne probouzet – pokud se probouzí, znamená to, že i dýchá. Když dýchá, tak funguje i krevní oběh.
2) Úplné vyčerpání zachránce/zachránců – pokud už nemůžete, tak nemůžete. Někdy to může být způsobené nesprávnou technikou resuscitace (používáte jiné svalové skupiny, než byste měli. To se stává zejména když nemáte propnuté ruce).
3) Příjezd záchranky – pokud Vás záchranáři vidí a mají se k Vám jak dostat, nepřerušujte srdeční masáž. Vyčkejte, než Vás záchranář aktivně vystřídá (nebojte, bude to hned, jak to bude možné).